1876, 3. dubnaTomáš Baťa se narodil ve Zlíně v rodině ševce jako člen sedmé generace rodů místních řemeslníků-ševců; Tomášův přímý předek Lukáš Baťa se připomíná r. 1667 jako švec ve Zlíně
(asi 1891)jako patnáctiletý začal Tomáš samostatně vyrábět houňovou obuv v dílně ve Vídni-Döblingu, pokus zakrátko ztroskotal
1892prohlášením svého otce nabyli Tomáš a jeho starší bratr Antonín plnoletosti, takže Tomáš mohl začít působit jako obchodní cestující a získávat v Praze a v jiných místech zakázky pro otcovu dílnu
1894, 21. záříAntonín Baťa získal živnostenský list opravňující k výrobě obuvi ve Zlíně; rodinný podnik spolu s ním založili starší sestra Anna a mladší bratr Tomáš, všichni dohromady složili kapitál asi 800 zlatých; ze své první adresy na Dlouhé ulici se dílna brzy přestěhovala do domu na zlínském náměstí
1895po roce podnikání měl závod sourozenců Baťových dluhů přes 8.000 zlatých a stál před bankrotem, a zároveň tehdy odešel Antonín na vojnu – a tak v říjnu toho roku zůstal ve vedení firmy sám Tomáš – trvalo mu potom asi rok, než bankrot odvrátil – firma měla 50 zaměstnanců
1897firma dala na trh lehké textilní boty „baťovky“, jejich úspěch u zákazníků zaručil prosperitu a růst podniku
1898při svém sňatku odešla Anna Baťová provdaná. Schieblová z podniku a dostala vyplacen svůj podíl; jako společníci firmy zůstali Antonín a Tomáš
1899při své cestě do Frankfurtu nad Mohanem v Německu poznal Tomáš strojní vybavení k výrobě obuvi; několik jednoduchých strojů přivezl do Zlína k vylepšení výroby
1900Tomášova a Antonínova společná firma byla protokolována v obchodním rejstříku pod názvem T. & A. Baťa, v jejím čele je Tomáš; stavěla se první vlastní budova u zlínského nádraží – a začalo tak budování baťovského továrního areálu – firma měla asi 120 zaměstnanců
1903nový obor podnikání – zámečnická dílna se stal základem baťovských strojíren. Bratři Tomáš a Antonín se zúčastnili zakládající schůze zlínské organizace sociálně demokratických odborů
1905od ledna do května pobýval Tomáš v USA a získával zkušenosti v tamních obuvnických továrnách – seznamoval se s americkým stylem podnikání a způsobem života; po návratu do Evropy navštívil továrny v Anglii a Německu
1906s využitím amerických inspirací nechal Tomáš postavit moderní tříetážovou tovární budovu z červených cihel – podnik ochromila několikaměsíční stávka dělníků a Baťa zastavil působení odborů u firmy
1908po úmrtí bratra Antonína zůstal Tomáš jediným vlastníkem firmy T. & A. Baťa
1909rozšířil se areál firmy přikoupením sousední zaniklé Lehrovy továrny – nový obor podnikání – tiskárna
1910pro zaměstnance se zřídila kuchyně s jídelnou
1912Tomáš Baťa se oženil s Marií Menčíkovou, dcerou kustoda císařské dvorní knihovny ve Vídni – byla dokončena vila Tomáše Bati podle projektu pražského architekta Jana Kotěry; začala výstavba obytných domků pro zaměstnance
1913Baťovy boty se exportovaly do ciziny (Německo)
1914narodil se Tomáš Baťa junior; podnik měl 400 zaměstnanců a patřil k významnějším výrobcům obuvi v zemi; po vypuknutí války získal rozsáhlé státní zakázky vojenské obuvi a rozšiřoval výrobu
1916byla zřízena Baťova pobočná továrna v Pardubicích (byla v provozu v letech 1917-1923) – nové obory podnikání – zemědělství, tuzemské prodejny obuvi
1918Baťa zaměstnával 4.000 pracovníků; na veřejnosti se objevila charakteristika přirovnávající firmu k americkým podnikům (F. Obrtel – Amerika ve Zlíně) – nové obory podnikání – lesnictví, stavební hmoty, vydavatelství novin – zaměstnancům začaly sloužit závodní mateřská školka a knihovna, zahájily se pro ně zdokonalovací vzdělávací kursy
1919Tomáš Baťa pobýval v USA a blíže poznal podniky automobilového (Ford) a obuvnického (Endicot-Johnson) průmyslu, při tomto pobytu zřídil vlastní továrnu v Lynnu (byla v provozu v letech 1919-1921) – nové obory podnikání – zpracování dřeva, zahraniční prodejny obuvi, závodní spořitelna
1920nový obor podnikání – reklama – firma měla 2.210 zaměstnanců
1921bezplatné návštěvy biografu pro zaměstnance, zahájil činnost závodní orchestr
1921-1924zřizováním sesterských společností rozšířil Baťa podnikání do Nizozemska, Jugoslávie, Polska, Dánska, Anglie – a v následujících letech také v mnoha dalších zemích
1922v zájmu překonání krize snížil Tomáš Baťa ceny na polovinu – získal tak zákazníky, ovládl československý trh obuví, zahájil novou etapu růstu firmy
1923Tomáš Baťa byl zvolen starostou města Zlína, funkci pak zastával v letech 1923-1932 – nový obor podnikání – správkárny obuvi
1924v organizaci podniku byla zavedena samospráva dílen a k posílení motivace se zavedla účast na zisku a ztrátě – těmito metodami se výrazně zvýšila výroba i hospodářské výsledky („Hledal jsem způsob, který by pracoval automaticky jako východ a západ Slunce“ – T. Baťa); bylo zřízeno výzkumné oddělení na podporu vynálezectví a technického rozvoje
– nové obory podnikání – gumárenství, stavebnictví, železniční doprava, letecká doprava (firemní letiště ve Zlíně)
– bylo zřízeno firemní zdravotní a sociální oddělení; tovární areál se začal budovat podle projektu „Továrna v zahradách“ architekta Františka L. Gahury; k podpoře sportu byl zřízen firemní Sportovní klub (SK Baťa); Tomáš Baťa poprvé uspořádal veřejné oslavy Prvního máje
1924-1927rozvoj baťovských metod organizace a ekonomiky podnikání – technologická racionalizace se dovršila r. 1927 instalováním pohyblivých pásů pro výrobu obuvi
1925– při hledání nových trhů podniká Tomáš Baťa první cestu do Indie; při přijímání zaměstnanců začala působit psychotechnická laboratoř
– nový obor podnikání – projektování staveb
– odborné vzdělávání začala zajišťovat firemní učňovská škola – Baťova škola práce (Mladí muži, později i Mladé ženy); Tomáš Baťa jako starosta města zahájil reformu veřejného školství ve Zlíně
1926poslední cesta Tomáše Bati do USA
– nové obory podnikání – chemická výroba, zpracování papíru, automobilová nákladní doprava, vydavatelství knih, biograf
– zaměstnávání tělesně postižených lidí (práce v kartonáži)
1926-1927koncepci moderního Zlína jako zahradního města zveřejnili starosta Tomáš Baťa a architekt František L. Gahura
1927nové obory podnikání – zpracování potravin, filmová tvorba
– zahájila působení Baťova nemocnice ve Zlíně
1928firmě Baťa připadlo 55 % československého exportu obuvi, Československo poprvé dosáhlo světového prvenství v exportu kožené obuvi; Tomáš Baťa uveřejnil záměr vybudovat železniční spojení Praha – Česká Třebová – Kroměříž – Zlín – Púchov – Košice
– nový obor – chemický výzkum
– sociální péče získala základnu v nově založeném Baťově podpůrném fondu; významnou finanční podporou brněnského pavilonu Anthropos přispěl Tomáš Baťa k rozvoji vědeckého výzkumu
1929bylo zřízeno nové firemní letiště v Otrokovicích se záměrem zavést zde mezinárodní letecké spojení; navazujícím budováním Baťových podniků v Otrokovicích se utvářela širší průmyslová aglomerace Zlín-Otrokovice; Tomáš Baťa zveřejnil návrh na uspořádání financí země Moravskoslezské a nabídl poskytnout tři tisíce telefonů moravským obcím a školám
– nový obor podnikání – pedikúra
– na zlínských školách se začaly uplatňovat metody pokusného školství
1930– výrobní provozy firmy byly převedeny na pětidenní pracovní týden (45 hodin); Tomáš Baťa zveřejnil záměr úprav vodního hospodářství na řece Moravě a vizi spojení řek Labe, Dunaje a Odry
– nový obor podnikání – pojišťovnictví
– bylo otevřeno firemní muzeum obuvi, zřízena zoologická zahrada u zlínského zámku; zlínské pokusné školy převzaly vydávání pedagogického časopisu Tvořivá škola; odborné středoškolské vzdělávání – otevřením večerních kursů uherskohradišťské obchodní akademie r. 1930 započalo utváření zlínské obchodní akademie (otevřena r. 1937)
1931firma T. & A. Baťa byla přeměněna na akciovou společnost – Baťa, a. s., Zlín; Tomáš Baťa založil ve švýcarském St. Moritz společnost Leader A. G. kapitálově propojenou se zahraniční sítí svých společností; Baťův koncern se rozšířil o kožedělné továrny v Třebíči, Bošanech a Nových Zámcích, byla zbudována nová továrna na boty v Ottmuthu (Německo); Tomáš Baťa navrhl ministerskému předsedovi program regionálního rozvoje střední a východní Moravy
nové obory podnikání – textilní výroba, plynárenství
spolu s výstavbou továren a sídlišť započal export baťovské zlínské architektury do mnoha zemí
1932Tomáš Baťa zbudoval nové obuvnické továrny v Borovu (Jugoslávie), Chelmeku (Polsko), Möhlinu (Švýcarsko), Hellocourtu (Francie), připravují se továrny v Tilbury (Anglie) a Konagaru (Indie)
nové obory podnikání – automobilové pneumatiky, uhelné doly, námořní lodní doprava, hotel
12. červenceTomáš Baťa zahynul v Otrokovicích při letecké havárii.
V jeho firmě pracovalo přes 31.000 zaměstnanců, měli úspory 152,000.000 Kč na osobních účtech.
Baťa podnikal v 36 oborech výroby, obchodu, služeb.
Aktiva firmy Baťa, a. s., Zlín k 31. 12. 1931 činila 920 milionů Kč a byla z 80 % kryta vlastním jměním (akciový kapitál 175 milionů, rezervní fondy 515 milionů, nerozdělený zisk 46 milionů).
Roční výroba činila 36,300.000 párů obuvi; Baťa zajišťoval v ČSR 81 % výroby obuvi a 75 % exportu.
Koncern vyráběl v Československu (Zlín, Otrokovice, Třebíč, Bošany, Nové Zámky, Krasice) a také v nových továrnách v Německu, Jugoslávii, Polsku, Švýcarsku, Francii (další se budovaly v Anglii a Indii).
K Baťově světové obchodní síti patřilo 2.500 prodejen (1.800 v Československu, 700 v zahraničí). Baťovy sesterské společnosti působily na čtyřech kontinentech v 24 zemích.
Řízení světové firmy Tomáše Bati převzal v červenci 1932 tříčlenný tým ve složení – Jan Antonín Baťa, Dominik Čipera, Hugo Vavrečka.
Funkci starosty města Zlína převzal Dominik Čipera (1932-1945).
1933nová výrobna obuvi Bejrút (Sýrie/Libanon)
započalo odborné (středoškolské) strojnické studium a vyvinulo se ve firemní středoškolský ústav – víceoborovou Průmyslovou školu (otevřena r. 1937)
1934nová továrna Best (Holandsko) a výrobna Bagdad (Irák); byl zaveden 40hodinový pracovní týden
nové obory podnikání – výroba letadel, kaučukové plantáže
1935nové továrny Napajedla a Batizovce
nový obor podnikání – výroba umělých vláken
ve Zlíně zahájil působení firemní Studijní ústav se vzdělávacími a výzkumnými programy
1936firma vyrobila přes 58,000.000 párů obuvi
nový obor podnikání – exportní velkoobchod
uspořádáním I. Zlínského salonu vznikla tradice přehlídek výtvarného umění
1937nové továrny Batavia (Holandská Indie), Singapur, Vernon (Francie)
ve Zlíně zahájila působení firemní Průmyslová škola
1938u firmy Baťa pracovalo 65.000 zaměstnanců (42.000 v Československu, 23.000 v cizině); člen vedení firmy Hugo Vavrečka zastával úřad ministra československé vlády (září-listopad 1938); člen vedení firmy Dominik Čipera se stal ministrem veřejných prací česko-slovenské vlády (prosinec 1938)
nová továrna Liptovský Mikuláš
nový obor podnikání – říční doprava (Baťův kanál)
ve Zlíně zahájil činnost vyšší odborný vzdělávací ústav – Tomášov jako škola pro firemní manažery (působila v letech 1938-1940)
1939firma Baťa podnikala ve 42 oborech výroby, obchodu, služeb; továrny a sesterské společnosti měla v 39 zemích; k její světové prodejní síti patřilo 5.500 prodejen obuvi; po německé okupaci vedení firmy ve Zlíně tvořil řídící tým ve složení – Dominik Čipera, Hugo Vavrečka, Josef Hlavnička, vliv na vedení firmy si vynutily německé okupační úřady
nové továrny Šimonovany-Baťovany (Partizánske), Zruč nad Sázavou, Sezimovo Ústí; další továrny v Evropě, Africe a Americe
nový obor podnikání – lázeňství (Bojnice)
ve Zlíně zahájil činnost vyšší odborný vzdělávací ústav – Škola umění jako škola pro výtvarné obory (dnes Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti)
1939-1941Tomáš Baťa junior odešel v březnu 1939 do exilu, zakotvil pak v Kanadě a budoval tam továrnu v Batawě; Jan Antonín Baťa odešel do exilu v červnu 1939 a poté, když byl r. 1941 nucen opustit USA, usadil se Brazilii v nově založené Batatubě; Jan A. Baťa ztratil vliv na vedení firmy a od r. 1941 v tomto směru sílilo působení Tomáše Bati juniora
1943zlínské vedení v čele s D. Čiperou a H. Vavrečkou řídilo baťovské společnosti v kontinentální Evropě s 85.000 zaměstnanci; další baťovské společnosti byly v Britské říši, na americkém kontinentě, v Africe a Asii
1939-1945v průběhu války proti Německu a Japonsku bojovalo ve spojeneckých armádách 235 zaměstnanců firmy Baťa; ve Zlíně byla přítomna Marie Baťová a společně s ní vedení firmy přispívalo k aktivitám proti německým okupantům – mj. podporou bojovníků ve Slovenském národním povstání a podporou partyzánů na východní Moravě; Tomáš Baťa junior spolupracoval s československým odbojem exilové vlády E. Beneše v Londýně
1945baťovské podniky v Československu byly znárodněny, podobně byly po válce zestátněny baťovské podniky v dalších zemích střední Evropy a Balkánu;
pro řízení baťovských společností v západní Evropě a v zámoří založil Tomáš Baťa junior novou firmu Bata Development Limited a jejím sídlem se stal Londýn
1946znárodňovacími zásahy ve střední a jihovýchodní Evropě byly ztraceny skoro tři čtvrtiny baťovských podniků, při Baťově západní organizaci zůstalo 38 továren a 2.168 prodejen, vyrábělo se 34,000.000 párů obuvi, firma měla 34.000 zaměstnanců
1947v Praze byli postaveni před soud představitelé firmy Baťa a Dominik Čipera byl osvobozen; Jan Antonín Baťa byl v politicky vykonstruovaném procesu nespravedlivě odsouzen za to, že se odmítl otevřeně připojit k československému válečnému odboji;
byly zahájeny soudní spory mezi Tomášem juniorem a Janem Antonínem o baťovskou švýcarskou společnost Leader A. G., výroky soudů v USA v letech 1950-1960 potvrdily vlastnictví Tomáše Bati juniora
1948v politicky vykonstruovaném procesu byli u soudu v Uherském Hradišti odsouzeni představitelé Baťových závodů – Dominik Čipera, Hugo Vavrečka a František Malota
1946-1960pod vedením Tomáše Bati juniora se rozšiřovalo podnikání po celém světě – mj. v nových továrnách v USA, Mexiku, Brazílii, Alžírsku, Súdánu, Tanzánii, Jihoafrické republice, Vietnamu, Indii, Srí Lance atd.
1962výrobními a obchodními aktivitami působí Baťa v 79 zemích světa: 66 továren, 4.100 prodejen, roční výroba 175 milionů párů obuvi
1964Tomáš Baťa junior přenesl z Londýna do kanadského Toronta sídlo rodinné firmy Bata Shoe Organization
1965-1975podnikání firmy se rozšiřovalo v Latinské Americe, Africe a Asii: k starším podnikům přibyly nové Baťovy provozy v Chile, Indii a Pákistánu, nové továrny začaly pracovat v Nigérii, Kongu, Ugandě, Horní Voltě, Nigeru
1975Baťova obuvnická organizace měla v 89 zemích světa 98 společností s 90.000 zaměstnanci, v 90 továrnách se vyrobilo 250,000.000 párů obuvi, v 5.000 prodejnách se prodalo 290,000.000 párů obuvi
1979v Torontu bylo založeno muzeum obuvi firmy Baťa
(1983, 1985)Tomáš Baťa junior působil ve skupině odborných poradců OSN při komisi pro nadnárodní korporace
1991Tomáš Baťa junior obnovil podnikání firmy v Československu: v rámci velké privatizace zakoupil síť prodejen a zřídil společnost se sídlem ve Zlíně (náleží k ní síť prodejen a továrna v Dolním Němčí)
1998Slavnostně otevřena zrekonstruovaná vila Tomáše Bati a zahájena činnost nově založené Nadace Tomáše Bati.
2000ve Zlíně byla zřízena univerzita nesoucí jméno Tomáše Bati, zakladatele firmy
2001od Tomáše Bati juniora převzal vedení firmy syn Thomas George Bata, sídlem organizace se stalo Lausanne ve Švýcarsku
2008zemřel Tomáš Baťa junior
Podpořte Nadaci Tomáše Bati svou činností nebo příspěvkem. Číslo účtu: 50392006 Kód banky: 2700 (UniCredit Bank)
