Baťa v datech
- 1876, 3. dubnaTomáš Baťa se narodil ve Zlíně v rodině ševce jako člen sedmé generace rodů místních řemeslníků-ševců; Tomášův přímý předek Lukáš Baťa se připomíná r. 1667 jako švec ve Zlíně
- (asi 1891)jako patnáctiletý začal Tomáš samostatně vyrábět houňovou obuv v dílně ve Vídni-Döblingu, pokus zakrátko ztroskotal
- 1892prohlášením svého otce nabyli Tomáš a jeho starší bratr Antonín plnoletosti, takže Tomáš mohl začít působit jako obchodní cestující a získávat v Praze a v jiných místech zakázky pro otcovu dílnu
- 1894, 21. záříAntonín Baťa získal živnostenský list opravňující k výrobě obuvi ve Zlíně; rodinný podnik spolu s ním založili starší sestra Anna a mladší bratr Tomáš, všichni dohromady složili kapitál asi 800 zlatých; ze své první adresy na Dlouhé ulici se dílna brzy přestěhovala do domu na zlínském náměstí
- 1895po roce podnikání měl závod sourozenců Baťových dluhů přes 8.000 zlatých a stál před bankrotem, a zároveň tehdy odešel Antonín na vojnu – a tak v říjnu toho roku zůstal ve vedení firmy sám Tomáš – trvalo mu potom asi rok, než bankrot odvrátil – firma měla 50 zaměstnanců
- 1897firma dala na trh lehké textilní boty „baťovky“, jejich úspěch u zákazníků zaručil prosperitu a růst podniku
- 1898při svém sňatku odešla Anna Baťová provdaná. Schieblová z podniku a dostala vyplacen svůj podíl; jako společníci firmy zůstali Antonín a Tomáš
- 1899při své cestě do Frankfurtu nad Mohanem v Německu poznal Tomáš strojní vybavení k výrobě obuvi; několik jednoduchých strojů přivezl do Zlína k vylepšení výroby
- 1900Tomášova a Antonínova společná firma byla protokolována v obchodním rejstříku pod názvem T. & A. Baťa, v jejím čele je Tomáš; stavěla se první vlastní budova u zlínského nádraží – a začalo tak budování baťovského továrního areálu – firma měla asi 120 zaměstnanců
- 1903nový obor podnikání – zámečnická dílna se stal základem baťovských strojíren. Bratři Tomáš a Antonín se zúčastnili zakládající schůze zlínské organizace sociálně demokratických odborů
- 1905od ledna do května pobýval Tomáš v USA a získával zkušenosti v tamních obuvnických továrnách – seznamoval se s americkým stylem podnikání a způsobem života; po návratu do Evropy navštívil továrny v Anglii a Německu
- 1906s využitím amerických inspirací nechal Tomáš postavit moderní tříetážovou tovární budovu z červených cihel – podnik ochromila několikaměsíční stávka dělníků a Baťa zastavil působení odborů u firmy
- 1908po úmrtí bratra Antonína zůstal Tomáš jediným vlastníkem firmy T. & A. Baťa
- 1909rozšířil se areál firmy přikoupením sousední zaniklé Lehrovy továrny – nový obor podnikání – tiskárna
- 1910pro zaměstnance se zřídila kuchyně s jídelnou
- 1912Tomáš Baťa se oženil s Marií Menčíkovou, dcerou kustoda císařské dvorní knihovny ve Vídni – byla dokončena vila Tomáše Bati podle projektu pražského architekta Jana Kotěry; začala výstavba obytných domků pro zaměstnance
- 1913Baťovy boty se exportovaly do ciziny (Německo)
- 1914narodil se Tomáš Baťa junior; podnik měl 400 zaměstnanců a patřil k významnějším výrobcům obuvi v zemi; po vypuknutí války získal rozsáhlé státní zakázky vojenské obuvi a rozšiřoval výrobu
- 1915nové obory podnikání – koželužství, elektrárenství
- 1916nový obor podnikání – maloobchod
- 1916byla zřízena Baťova pobočná továrna v Pardubicích (byla v provozu v letech 1917-1923) – nové obory podnikání – zemědělství, tuzemské prodejny obuvi
- 1918Baťa zaměstnával 4.000 pracovníků; na veřejnosti se objevila charakteristika přirovnávající firmu k americkým podnikům (F. Obrtel – Amerika ve Zlíně) – nové obory podnikání – lesnictví, stavební hmoty, vydavatelství novin – zaměstnancům začaly sloužit závodní mateřská školka a knihovna, zahájily se pro ně zdokonalovací vzdělávací kursy
- 1919Tomáš Baťa pobýval v USA a blíže poznal podniky automobilového (Ford) a obuvnického (Endicot-Johnson) průmyslu, při tomto pobytu zřídil vlastní továrnu v Lynnu (byla v provozu v letech 1919-1921) – nové obory podnikání – zpracování dřeva, zahraniční prodejny obuvi, závodní spořitelna
- 1920nový obor podnikání – reklama – firma měla 2.210 zaměstnanců
- 1921bezplatné návštěvy biografu pro zaměstnance, zahájil činnost závodní orchestr
- 1921-1924zřizováním sesterských společností rozšířil Baťa podnikání do Nizozemska, Jugoslávie, Polska, Dánska, Anglie – a v následujících letech také v mnoha dalších zemích
- 1922v zájmu překonání krize snížil Tomáš Baťa ceny na polovinu – získal tak zákazníky, ovládl československý trh obuví, zahájil novou etapu růstu firmy
- 1923Tomáš Baťa byl zvolen starostou města Zlína, funkci pak zastával v letech 1923-1932 – nový obor podnikání – správkárny obuvi
- 1924v organizaci podniku byla zavedena samospráva dílen a k posílení motivace se zavedla účast na zisku a ztrátě – těmito metodami se výrazně zvýšila výroba i hospodářské výsledky („Hledal jsem způsob, který by pracoval automaticky jako východ a západ Slunce“ – T. Baťa); bylo zřízeno výzkumné oddělení na podporu vynálezectví a technického rozvoje
– nové obory podnikání – gumárenství, stavebnictví, železniční doprava, letecká doprava (firemní letiště ve Zlíně)
– bylo zřízeno firemní zdravotní a sociální oddělení; tovární areál se začal budovat podle projektu „Továrna v zahradách“ architekta Františka L. Gahury; k podpoře sportu byl zřízen firemní Sportovní klub (SK Baťa); Tomáš Baťa poprvé uspořádal veřejné oslavy Prvního máje - 1924-1927rozvoj baťovských metod organizace a ekonomiky podnikání – technologická racionalizace se dovršila r. 1927 instalováním pohyblivých pásů pro výrobu obuvi
- 1925– při hledání nových trhů podniká Tomáš Baťa první cestu do Indie; při přijímání zaměstnanců začala působit psychotechnická laboratoř
– nový obor podnikání – projektování staveb
– odborné vzdělávání začala zajišťovat firemní učňovská škola – Baťova škola práce (Mladí muži, později i Mladé ženy); Tomáš Baťa jako starosta města zahájil reformu veřejného školství ve Zlíně - 1926poslední cesta Tomáše Bati do USA
– nové obory podnikání – chemická výroba, zpracování papíru, automobilová nákladní doprava, vydavatelství knih, biograf
– zaměstnávání tělesně postižených lidí (práce v kartonáži) - 1926-1927koncepci moderního Zlína jako zahradního města zveřejnili starosta Tomáš Baťa a architekt František L. Gahura
- 1927nové obory podnikání – zpracování potravin, filmová tvorba
– zahájila působení Baťova nemocnice ve Zlíně - 1928firmě Baťa připadlo 55 % československého exportu obuvi, Československo poprvé dosáhlo světového prvenství v exportu kožené obuvi; Tomáš Baťa uveřejnil záměr vybudovat železniční spojení Praha – Česká Třebová – Kroměříž – Zlín – Púchov – Košice
– nový obor – chemický výzkum
– sociální péče získala základnu v nově založeném Baťově podpůrném fondu; významnou finanční podporou brněnského pavilonu Anthropos přispěl Tomáš Baťa k rozvoji vědeckého výzkumu - 1929bylo zřízeno nové firemní letiště v Otrokovicích se záměrem zavést zde mezinárodní letecké spojení; navazujícím budováním Baťových podniků v Otrokovicích se utvářela širší průmyslová aglomerace Zlín-Otrokovice; Tomáš Baťa zveřejnil návrh na uspořádání financí země Moravskoslezské a nabídl poskytnout tři tisíce telefonů moravským obcím a školám
– nový obor podnikání – pedikúra
– na zlínských školách se začaly uplatňovat metody pokusného školství - 1930– výrobní provozy firmy byly převedeny na pětidenní pracovní týden (45 hodin); Tomáš Baťa zveřejnil záměr úprav vodního hospodářství na řece Moravě a vizi spojení řek Labe, Dunaje a Odry
– nový obor podnikání – pojišťovnictví
– bylo otevřeno firemní muzeum obuvi, zřízena zoologická zahrada u zlínského zámku; zlínské pokusné školy převzaly vydávání pedagogického časopisu Tvořivá škola; odborné středoškolské vzdělávání – otevřením večerních kursů uherskohradišťské obchodní akademie r. 1930 započalo utváření zlínské obchodní akademie (otevřena r. 1937) - 1931firma T. & A. Baťa byla přeměněna na akciovou společnost – Baťa, a. s., Zlín; Tomáš Baťa založil ve švýcarském St. Moritz společnost Leader A. G. kapitálově propojenou se zahraniční sítí svých společností; Baťův koncern se rozšířil o kožedělné továrny v Třebíči, Bošanech a Nových Zámcích, byla zbudována nová továrna na boty v Ottmuthu (Německo); Tomáš Baťa navrhl ministerskému předsedovi program regionálního rozvoje střední a východní Moravy
nové obory podnikání – textilní výroba, plynárenství
spolu s výstavbou továren a sídlišť započal export baťovské zlínské architektury do mnoha zemí - 1932Tomáš Baťa zbudoval nové obuvnické továrny v Borovu (Jugoslávie), Chelmeku (Polsko), Möhlinu (Švýcarsko), Hellocourtu (Francie), připravují se továrny v Tilbury (Anglie) a Konagaru (Indie)
nové obory podnikání – automobilové pneumatiky, uhelné doly, námořní lodní doprava, hotel - 12. červenceTomáš Baťa zahynul v Otrokovicích při letecké havárii.
V jeho firmě pracovalo přes 31.000 zaměstnanců, měli úspory 152,000.000 Kč na osobních účtech.
Baťa podnikal v 36 oborech výroby, obchodu, služeb.
Aktiva firmy Baťa, a. s., Zlín k 31. 12. 1931 činila 920 milionů Kč a byla z 80 % kryta vlastním jměním (akciový kapitál 175 milionů, rezervní fondy 515 milionů, nerozdělený zisk 46 milionů).
Roční výroba činila 36,300.000 párů obuvi; Baťa zajišťoval v ČSR 81 % výroby obuvi a 75 % exportu.
Koncern vyráběl v Československu (Zlín, Otrokovice, Třebíč, Bošany, Nové Zámky, Krasice) a také v nových továrnách v Německu, Jugoslávii, Polsku, Švýcarsku, Francii (další se budovaly v Anglii a Indii).
K Baťově světové obchodní síti patřilo 2.500 prodejen (1.800 v Československu, 700 v zahraničí). Baťovy sesterské společnosti působily na čtyřech kontinentech v 24 zemích.
Řízení světové firmy Tomáše Bati převzal v červenci 1932 tříčlenný tým ve složení – Jan Antonín Baťa, Dominik Čipera, Hugo Vavrečka.
Funkci starosty města Zlína převzal Dominik Čipera (1932-1945). - 1933nová výrobna obuvi Bejrút (Sýrie/Libanon)
započalo odborné (středoškolské) strojnické studium a vyvinulo se ve firemní středoškolský ústav – víceoborovou Průmyslovou školu (otevřena r. 1937) - 1934nová továrna Best (Holandsko) a výrobna Bagdad (Irák); byl zaveden 40hodinový pracovní týden
nové obory podnikání – výroba letadel, kaučukové plantáže - 1935nové továrny Napajedla a Batizovce
nový obor podnikání – výroba umělých vláken
ve Zlíně zahájil působení firemní Studijní ústav se vzdělávacími a výzkumnými programy - 1936firma vyrobila přes 58,000.000 párů obuvi
nový obor podnikání – exportní velkoobchod
uspořádáním I. Zlínského salonu vznikla tradice přehlídek výtvarného umění - 1937nové továrny Batavia (Holandská Indie), Singapur, Vernon (Francie)
ve Zlíně zahájila působení firemní Průmyslová škola - 1938u firmy Baťa pracovalo 65.000 zaměstnanců (42.000 v Československu, 23.000 v cizině); člen vedení firmy Hugo Vavrečka zastával úřad ministra československé vlády (září-listopad 1938); člen vedení firmy Dominik Čipera se stal ministrem veřejných prací česko-slovenské vlády (prosinec 1938)
nová továrna Liptovský Mikuláš
nový obor podnikání – říční doprava (Baťův kanál)
ve Zlíně zahájil činnost vyšší odborný vzdělávací ústav – Tomášov jako škola pro firemní manažery (působila v letech 1938-1940) - 1939firma Baťa podnikala ve 42 oborech výroby, obchodu, služeb; továrny a sesterské společnosti měla v 39 zemích; k její světové prodejní síti patřilo 5.500 prodejen obuvi; po německé okupaci vedení firmy ve Zlíně tvořil řídící tým ve složení – Dominik Čipera, Hugo Vavrečka, Josef Hlavnička, vliv na vedení firmy si vynutily německé okupační úřady
nové továrny Šimonovany-Baťovany (Partizánske), Zruč nad Sázavou, Sezimovo Ústí; další továrny v Evropě, Africe a Americe
nový obor podnikání – lázeňství (Bojnice)
ve Zlíně zahájil činnost vyšší odborný vzdělávací ústav – Škola umění jako škola pro výtvarné obory (dnes Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti) - 1939-1941Tomáš Baťa junior odešel v březnu 1939 do exilu, zakotvil pak v Kanadě a budoval tam továrnu v Batawě; Jan Antonín Baťa odešel do exilu v červnu 1939 a poté, když byl r. 1941 nucen opustit USA, usadil se Brazilii v nově založené Batatubě; Jan A. Baťa ztratil vliv na vedení firmy a od r. 1941 v tomto směru sílilo působení Tomáše Bati juniora
- 1943zlínské vedení v čele s D. Čiperou a H. Vavrečkou řídilo baťovské společnosti v kontinentální Evropě s 85.000 zaměstnanci; další baťovské společnosti byly v Britské říši, na americkém kontinentě, v Africe a Asii
- 1939-1945v průběhu války proti Německu a Japonsku bojovalo ve spojeneckých armádách 235 zaměstnanců firmy Baťa; ve Zlíně byla přítomna Marie Baťová a společně s ní vedení firmy přispívalo k aktivitám proti německým okupantům – mj. podporou bojovníků ve Slovenském národním povstání a podporou partyzánů na východní Moravě; Tomáš Baťa junior spolupracoval s československým odbojem exilové vlády E. Beneše v Londýně
- 1945baťovské podniky v Československu byly znárodněny, podobně byly po válce zestátněny baťovské podniky v dalších zemích střední Evropy a Balkánu;
pro řízení baťovských společností v západní Evropě a v zámoří založil Tomáš Baťa junior novou firmu Bata Development Limited a jejím sídlem se stal Londýn - 1946znárodňovacími zásahy ve střední a jihovýchodní Evropě byly ztraceny skoro tři čtvrtiny baťovských podniků, při Baťově západní organizaci zůstalo 38 továren a 2.168 prodejen, vyrábělo se 34,000.000 párů obuvi, firma měla 34.000 zaměstnanců
- 1947v Praze byli postaveni před soud představitelé firmy Baťa a Dominik Čipera byl osvobozen; Jan Antonín Baťa byl v politicky vykonstruovaném procesu nespravedlivě odsouzen za to, že se odmítl otevřeně připojit k československému válečnému odboji;
byly zahájeny soudní spory mezi Tomášem juniorem a Janem Antonínem o baťovskou švýcarskou společnost Leader A. G., výroky soudů v USA v letech 1950-1960 potvrdily vlastnictví Tomáše Bati juniora - 1948v politicky vykonstruovaném procesu byli u soudu v Uherském Hradišti odsouzeni představitelé Baťových závodů – Dominik Čipera, Hugo Vavrečka a František Malota
- 1946-1960pod vedením Tomáše Bati juniora se rozšiřovalo podnikání po celém světě – mj. v nových továrnách v USA, Mexiku, Brazílii, Alžírsku, Súdánu, Tanzánii, Jihoafrické republice, Vietnamu, Indii, Srí Lance atd.
- 1962výrobními a obchodními aktivitami působí Baťa v 79 zemích světa: 66 továren, 4.100 prodejen, roční výroba 175 milionů párů obuvi
- 1964Tomáš Baťa junior přenesl z Londýna do kanadského Toronta sídlo rodinné firmy Bata Shoe Organization
- 1965-1975podnikání firmy se rozšiřovalo v Latinské Americe, Africe a Asii: k starším podnikům přibyly nové Baťovy provozy v Chile, Indii a Pákistánu, nové továrny začaly pracovat v Nigérii, Kongu, Ugandě, Horní Voltě, Nigeru
- 1975Baťova obuvnická organizace měla v 89 zemích světa 98 společností s 90.000 zaměstnanci, v 90 továrnách se vyrobilo 250,000.000 párů obuvi, v 5.000 prodejnách se prodalo 290,000.000 párů obuvi
- 1979v Torontu bylo založeno muzeum obuvi firmy Baťa
- (1983, 1985)Tomáš Baťa junior působil ve skupině odborných poradců OSN při komisi pro nadnárodní korporace
- 1991Tomáš Baťa junior obnovil podnikání firmy v Československu: v rámci velké privatizace zakoupil síť prodejen a zřídil společnost se sídlem ve Zlíně (náleží k ní síť prodejen a továrna v Dolním Němčí)
- 1998Slavnostně otevřena zrekonstruovaná vila Tomáše Bati a zahájena činnost nově založené Nadace Tomáše Bati.
- 2000ve Zlíně byla zřízena univerzita nesoucí jméno Tomáše Bati, zakladatele firmy
- 2001od Tomáše Bati juniora převzal vedení firmy syn Thomas George Bata, sídlem organizace se stalo Lausanne ve Švýcarsku
- 2008zemřel Tomáš Baťa junior
PODPOŘTE NADACI TOMÁŠE BATI, AŤ UŽ SVOU ČINNOSTÍ NEBO PŘÍSPĚVKEM.
Č. ÚČTU: 50392006, KÓD BANKY: 2700 (UNICREDIT BANK)