Zlín, vila Tomáše Bati, 25. září 2018

Slova Rosemarie Bata na tiskové konferenci u příležitosti představení kapesních hodinek Tomáše Bati novinářům:

Hodinky

Viděla jsem a dotkla se mnoha předmětů, které patřily mému dědečkovi – jeho psacího stolu, jeho spony na kravatu a dokonce i jeho slavného notesu… ale z nějakého důvodu se zdá, že nic není pro něj tak osobní, jako jeho kapesní hodinky.

Tomáš Bata byl člověk, pro kterého byl čas velmi důležitý: “Den má 86 400 sekund”.

A tragicky, pro něj, kvůli letecké havárii, byl čas to, čeho mu zbylo jen málo.

Nevím přesně, kdy tyto hodinky přicestovaly do Kanady. Je velmi pravděpodobné, že moje babička, Marie Baťová, je přivezla jako velkou rodinnou cennost.

A zůstávaly po celé roky cenným rodinným majetkem.

Moje matka, Sonja Bata, dala zhotovit podstavec, který vidíte pod hodinkami.

Po smrti mého otce v roce 2008 jsme si – její děti – všimly, že si dala hodinky na svůj stůl, těsně vedle obrazovky svého počítače. Snad jako inspiraci pro vlastní práci?

Když Sonja Bata zemřela v únoru letošního roku, bylo to jednomyslné rozhodnutí jejích dětí, včetně mě, že tyto hodinky by měly být vráceny do Zlína… kde na dědečkových rukou byly svědkem takových zázraků.

Zvláště jsme si přáli, aby se hodinky vrátily zpět včas pro opětovné otevření Památníku Tomáše Bati… na podporu obrovského úspěchu města Zlína při obnově této krásné budovy.

A tak nechávám tyto hodinky ve schopných rukou Pavla Veleva a Nadace Tomáše Bati.